Junior cup se vyvedl nejlépe v historii, pochvaluje si Josef Bystrianský

Video
Příběh
CSR
Náš pardubický kolega Josef Bystrianský uspěl s žádostí o prostředky ze zaměstnaneckého sponzoringu již podruhé. Dříve obdržel peníze na výrobu dresů, které mají díky tomu na zádech logo CSG.

Na co konkrétně jste příspěvek ze sponzoringu obdržel tentokrát?

Letos jsme příspěvek využili přímo na sponzorování 5. ročníku závodu Junior Cup v Hradci Králové a část jsme opět použili na nákup dresů pro náš Junior tým. Prostředky vyčleněné na Junior Cup jsme použili na úhradu služeb časomíry.

Vy sám v dresu Ghost Teamu závodíte?

Ano. Hrdě se k tomuto týmu hlásím. Je to moje „srdcovka“. S manažerem týmu Janem Hruškou spolupracuji od vzniku týmu. Aktivně takto jezdím víc než 20 let. Cyklistika je pro mě zkrátka dlouhodobá vášeň. Začínám jarním soustředěním v Toskánsku, poté od dubna až do října závodím každou sobotu. Těch závodů je každoročně velká spousta. Výsledky a časy si samozřejmě průběžně zaznamenávám. V seriálu Kolo pro život závodím v kategorii 60+, v seriálu Prima Cup jsem v kategorii 55+. Například na Dolní Moravě jsem byl teď v kategorii 55+ třetí.

Jak jste prožil letošní Junior Cup. Podílel jste se přímo na jeho organizování?

Ano, jako každoročně. V sobotu byl sice závod Kolo pro život v Chrudimi, ale část týmu už od pátku začala připravovat Junior Cup. My ostatní, co jsme v sobotu závodili, jsme byli už v neděli od rána v Hradci a pokračovali s přípravou na vlastní závody. Junior Cup je na přípravu náročný kvůli spoustě překážek a následný úklid po závodě je náročný také, takže pomoc členů týmu je klíčová.

Byl to již pátý ročník. Daří se závody dostat do povědomí cyklistické veřejnosti?

Začíná to být čím dál tím větší akce a je stále náročnější ji organizačně zvládnout. Loni jsme měli trochu problém s počasím, protože nám 4. ročník propršel a byla zima. Účastníků proto bylo asi 140. Ale letos jsme měli děcek přes dvě stě, plus samozřejmě musíte připočíst jejich doprovod. Takže naše část parku praskala ve švech…

Dopoledne se jela dobrovolná časovka. Kolik závodníků přilákala?

Samozřejmě časovka je pro větší děti. Jinak je závod v několika kategoriích od malých dětí na odrážedlech až do patnácti let.

Účastní se hlavně děti z Hradce a okolí?

Nejenom. Dojíždějí děti i docela z daleka. Jsou to prakticky celé východní Čechy a máme i účastníky z Prahy, Příbrami, Ostravy, Brna…

Závod si získává nějaký věhlas, děti, resp. rodiče si to řeknou. Potkáváme se na Kole pro život, bavíme se spolu a díky tomu se nám hlásí i děti z velké dálky.Pro děti z vašeho týmu je na „domácím závodě“ účast povinná, že?

Je to pro ně výzva a zároveň i priorita. Každý z členů si vybírá závody dle svých možností a také gusta. Ale tento závod je „srdcovka“ nejenom pro juniory, ale i pro rodiče, kteří jsou členy základního Ghost Teamu. Navíc se děti i těší, protože potkají celý tým a červenobílé dresy jsou pak vidět všude, kam se jen dohlédne…

Hlavní ale je, aby je to bavilo, že?

Určitě. Medaile mají samozřejmě všichni rádi, děti jsou soutěživé, ale navzájem si úspěch přejí, podporují se a fandí si. Je to takový rodinný tým. Naopak třeba na Kole pro život některé děti (především pak někteří rodiče) usilují o co nejlepší výsledky. Chtějí se dostat do českého poháru. Pak dochází i na docela nepříjemné scény, kdy rodiče na děti řvou. Na Junior Cupu se snažíme mít systém, který eliminuje především ambiciózní rodiče, a děláme dětem atmosféru, která je baví a nestresuje. Je pro nás důležité děti motivovat, a i proto odměňujeme všechny děti, a to jak v časovce, tak v hromadném závodě.

V rodině mých známých, kteří se cyklistice věnují, se říká, že lepší je být mrtvý než druhý. S tím se tedy nesetkáváte?

To u nás snad neplatí. Známe rodiče, kteří na děti křičeli, že když do nich vrazili tolik peněz, měly by pro to dělat víc. Takové ve svých řadách nechceme. Nové členy si vybíráme a vždy je musí někdo ze stávajících členů doporučit. Jinak je nepřijmeme. Jde nám spíš o zdraví, zdravou soutěživost a zábavu. A hlavně o partu, co si vzájemně fandí. Rčení, které zmiňujete, platí spíše do vrcholového sportu a ani tam to není úplně doslovné… I tam platí, že vyhrát za každou cenu je někdy hodně krátkozraké.

Byl letošní pátý ročník závodu z vašeho pohledu nejlepší?

Podle mě určitě. Vyšlo počasí, tedy vzhledem k tomu, jaké bylo teplo, snad až moc. Ale lepší se i organizace a doprovodný program. Závod sponzorují i další firmy. Děti si třeba díky partnerům mohly půjčit koloběžky, byly tam hračky, sportovní náčiní od Decathlonu, lukostřelba, košíková, tenis a fotbálek. Všichni si tedy mohli den užít i tímto způsobem. Byla tam například i ukázka cyklo-trialu, při které mohli účastníci závodu vidět, jak zvládat překážky. Prostě jsme se snažili, aby se dětem vyplnil čas mezi závody a nenudily se. Navíc vyhlašujeme a odměňujeme na stupních vítězů 74 dětí, takže jen ceny zaberou jednu plnou dodávku, a to lze obstarat jen díky partnerům.

V rámci CSG působíte jako hlavní technik v dopravě. Máte na kolo dostatek času?

Do práce chodím na šestou, domů tak ve čtyři, v pět, jak je potřeba, takže času popravdě moc nemám. Když ale zbude, tak sednu na kolo a vyjedu. V létě i v zimě. Pro mě je to relax a zbavuji se tím stresu. Všem to doporučuji vyzkoušet.

3_76.jpg

3_76.jpg

Sdílet