Tatra si bude vozit elektrárnou s sebou, říká viceprezident pro vývoj a inovace CSG Aerospace

Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group bude příští tři roky generálním partnerem projektu Česká hlava a bude předávat Cenu Industrie. Proč CSG do této soutěže vstoupila?

Z holdingového hlediska vycházíme z předpokladu, že pokud chceme produkty, které mají být uplatněny na náročných trzích, musejí být postaveny na vlastním technologickém rozvoji a aplikaci pokročilých technologií v inovacích. Na Českou hlavu se váže několik věcí. V prvé řadě potřebujeme excelentní průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Další nezbytností je potřeba identifikace trendů, zjištění jejich potenciálu a z toho plynoucích strategických důsledků. Důležitá je i souvislost s nezbytností rozvoje vlastních schopností holdingu CSG. Poslední oblast souvisí s monetizací, kde potřebujeme vystihnout budoucí potřeby našich obchodních a strategických partnerů. To vše se musí protnout, a právě zde očekáváme pomoc České hlavy. Zároveň chceme jejím prostřednictvím podporovat české vědce a motivovat je k další spolupráci s průmyslem. Jsem přesvědčen, že tím dojde k naplnění základního cíle České hlavy, tedy spojení soukromých investic s vědou a výzkumem, které přináší ty správné inovace.

Čemu se konkrétně v podpoře výzkumu a vývoje v rámci strategie CSG věnujete?

Vycházíme z toho, že bychom na půdě holdingu neměli mít ambici provádět výzkum a vývoj, pokud jej dokážou udělat lépe naši partneři. To se týká i partnerství s vysokými školami a dalšími vědeckými institucemi, s nimiž nyní velmi intenzivně definujeme konkrétní okruhy spolupráce. Vědci potřebují uplatnění výsledků svého výzkumu v konkrétních průmyslových oborech. Naší ambicí je v oblasti průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje provádět jen jedinečné činnosti, které nejsou realizovány našimi partnery a které utvářejí produktovou ojedinělost a excelentnost. K tomu jsme na úrovni divize CSG Aerospace zavedli vnitřní grantovou agenturu, kde se snažíme vytvořit firmám a lidem v nich působícím prostor k vlastnímu výzkumu a vývoji. Na to je vyčleněno určité procento tržeb. Program funguje druhým rokem a za tu dobu již evidujeme 23 žádostí o dotační podporu.

To vyžaduje poměrně velké investice. Můžete je konkretizovat?

Na úrovni CSG Aerospace pracujeme s pěti procenty EBITDA. Jedná se tedy o vyšší desítky milionů korun na podporu vlastního výzkumu a vývoje. Tyto prostředky jsou přímo navázány na výkon divize. Kromě toho rozvíjíme spolupráci s partnerskými vysokými školami. Naší ambicí bude dostat se s našimi partnery do řešení společných projektů podporovaných ministerstvy, grantovými agenturami, případně evropskými fondy. Další úrovní je vzájemná diskuze expertů z praxe a výzkumných organizací s cílem sdílet konkrétní myšlenky, poznatky a zkušenosti. Na vysokých školách chceme také vyhledávat studenty, kteří by pracovali na našich vývojových projektech, a to například formou diplomových nebo dizertačních prací a praxí. Po absolvování školy jim pak nabídneme zaměstnání. Prostor pro další vzdělávání samozřejmě chceme poskytnout našim zaměstnancům. To vše je nezbytné vícezdrojově zabezpečit.

Využíváte již nějaká konkrétní řešení od studentů a pedagogů vysokých škol v praxi?

Jsem původně z vojenského prostředí, takže mám tezi, že vítězí ten, kdo získá a udrží technologickou převahu. To se nyní ukazuje i na Ukrajině. Naše teorie soutěžení s konkurencí spočívá v tom, že spolupracujeme s partnery, abychom technologickou převahu v poptávaném sortimentu rozvíjeli. V tomto smyslu mohu uvést projekt vozidla Tatra s vodíkovým pohonem nebo aplikaci umělé inteligence do senzorických prostředků nebo specifických informačních systémů. Na univerzitách se uskutečňuje excelentní výzkum a žijí tam vzděláváním. My v CSG nemáme ambici zabývat se základním výzkumem, ale zajímá nás jeho aplikovatelnost.

Jaké jsou nyní světové trendy v nastupujících technologiích?

Hovoří se o takzvaných přelomových a rušivých technologiích. Jedná se o velká data, umělou inteligenci, autonomní systémy, hypersonické technologie, kvantové technologie, biotechnologie a technologie směřující k vylepšení člověka a o pokročilé materiály. Tyto technologie zásadním způsobem mění zaběhlé vzorce chování a všeobecně přijímaná témata a představují nové příležitosti. Charakteristické je pro ně vysoké tempo inovací, které mají původ zejména v dynamice akademické sféry, výzkumného a soukromého obranného průmyslu. A u toho chceme být, jelikož pro společnosti, které se nestihnou na tyto technologie adaptovat, bude obtížné se dále rozvíjet.

Každý segment naší výroby je charakteristický svým určením. Když vezmu část Aerospace, jde zde konkrétně o aplikaci těchto technologií do pokročilé senzoriky nebo do vysoce aktuálního segmentu bezpilotních prostředků.

Jak už jste zmínil, v divizi Automotive řešíte i prototyp Tatry na vodíkový pohon. V jaké jste etapě vývoje?

Pět domácích firem se spojilo s kopřivnickou firmou Tatra Trucks a společně vyvíjíme nákladní automobil na vodík. V podstatě jde o elektromobil, který je vybavený vlastní elektrárnou. Prototyp elektromobilu s vodíkovým palivovým článkem bude postaven na robustním podvozku Tatra a vybaven řadou podpůrných technologií, které umožní provoz vozidla v náročných podmínkách. Výkon a dojezd musejí být na úrovni současných vozidel značky Tatra, aby zákazník nemusel dělat kompromisy. Cíle si tedy Tatra stanovila vysoko a zároveň si v automobilce uvědomují, že nákladní automobil na palivové články není nic jednoduchého. Technicky je určitě mnohem složitější a komplexnější než elektromobil. Baterie používané v elektromobilech tu nejsou perspektivní, protože nákladní vozidla nemohou trávit na trasách čas u elektrických dobíječek. Navíc by potřebovala masivní těžké baterie, které by snižovaly přepravní výkon. Prototyp bude podle plánu připravený k testování v tomto roce a předpokladem je mít v následujícím období plně funkční vozidlo.

Není vodík jako palivo nebezpečný?

Všechno v sobě nese nějakou míru nebezpečí. Kvůli nižší hustotě vodíku a jeho potřebné nižší iniciační energii je nutné řešit mj. otázku těsnosti. Pokud však zůstanu u paliva, tak v tomto případě může být problematický i benzin. Vysoká těkavost znamená, že se benzin může snadno vznítit. Nebezpečné v případě požáru mohou být i baterie v elektromobilech. Nebezpečná může být i umělá inteligence předčasně implementovaná do nepříhodného prostředí. Chceme ale všechna rizika co nejvíce eliminovat, ale na sto procent se to vždy objektivně nedá.

Co řešíte jako hlavní směr rozvoje celého holdingu?

V každé rozvojové oblasti máme směr, který je založený na přelomových technologiích. Klíčovou otázkou, které jsme se rozhodli věnovat, je umělá inteligence. Vycházíme z toho, že to není jen trend, ale nezbytná záležitost. Máme ambici, abychom dokázali umělou inteligenci komplexně implementovat do našich produktů a do našeho prostředí. Dalším určujícím rozvojovým směrem jsou autonomní platformy, pokročilá senzorika a v neposlední řadě i využití rozšířené a virtuální reality. To jsou fenomény, které musíme nejdřív pochopit a poté je využít v našich produktech civilního, duálního nebo vojenského využití. Celkově tím chceme zvýšit vlastní inovační potenciál a inovační výkon našich společností a tím i přidanou hodnotu našich produktů.

Roste význam dronů, vyvíjíte mimo jiné nový systém na jejich monitorování. V čem spočívá?

Bezpilotní prostředky se stávají fenoménem, a to i v civilní oblasti. Naší ambicí je rozvíjet systém řízení provozu dronů, tedy komplexní správu vzdušného prostoru, která by se měla týkat všech kategorií dronů. Právě v tom principiálně spočívá naše řešení, které jsme poprvé představili před rokem na akci World ATM Congress v Madridu.

V souvislosti s problematikou dronů bych ještě zmínil komplexní antidronový systém, který je primárně předurčený pro ochranu zájmových objektů. Systém je naší novinkou a v současnosti využívá 3D radar, kombinuje jej s dalšími senzory, systémem C4ISR uživatele a s vhodnými efektory.

Prosazujete se více na zahraničních trzích?

Jsme jednoznačně exportní firma a 70 procent našich výrobků a systémů jde do zahraničí. Na naše produkty, a to ze všech divizí CSG, dnes můžete narazit prakticky po celém světě – od Spojených států přes Evropu a Indii až například po Indonésii.

Prof. Ing. Bohuslav Přikryl, Ph.D.

Viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace. V letech 2012–2020 vykonával funkci rektora-velitele Univerzity obrany v Brně. V předcházejícím období zastával řadu významných akademických pozic. Souběžně působil v řadě vědeckých rad, odborných komisí nebo výborů. Část své kariéry strávil studiem v zahraničí. V rámci služby v ozbrojených silách ČR dosáhl hodnosti brigádního generála.

Rozhovor pro deník e15.cz